Po rajčatech nenechávejte záhon prázdný. V říjnu ještě můžete zasít zimní saláty

Po sklizni rajčat nemusí záhon zůstat prázdný až do jara. Ještě v říjnu můžete vysít šruchu zimní, barborku nebo asijské saláty, které snášejí chladnější počasí. Zahradnice Jarmila Penková z Berouna radí, které druhy stojí za vyzkoušení, jak se o ně starat a na co si dát při podzimním výsevu pozor.

Rajčata jsou sklizená, fazole vytrhané a na záhonech zůstává volné místo. Zahrádkáři už pomalu uklízejí nářadí, sázejí jarní cibuloviny, naposledy vertikutují trávník a připravují zahradu na zimu. Některé druhy listové zeleniny se ale dají vysévat i v říjnu. Při vhodných podmínkách mohou nabídnout čerstvé listy v době, kdy je zeleniny ze zahrady nejméně.

Mezi zajímavé možnosti patří šrucha zimní, barborka obecná a asijské saláty, například mizuna nebo pak choi. Tyto rostliny snášejí chlad lépe než teplomilná zelenina, přesto potřebují vhodné podmínky a dostatek času k růstu.

„Spousta zahrádkářů po sklizni rajčat záhon zryje a do jara ho nechá ležet. Přitom právě teď je čas na listovou zeleninu, které chlad nevadí a která může v zimě nabídnout čerstvé listy do salátů,“ říká v rozhovoru pro Tubydlo.cz zahradnice Jarmila Penková z Berouna.

Do kdy v říjnu ještě stihnete zasít

Při podzimním výsevu nerozhoduje jen datum v kalendáři. Důležitá je teplota půdy, průběh počasí i nadmořská výška. V teplejších nížinách mohou mít rostliny více času než ve vyšších polohách, kde přicházejí mrazy dříve.

„Neřiďte se jen kalendářem, ale hlavně počasím. Rostlinky by měly před prvními silnějšími mrazy stihnout vytvořit alespoň několik pravých listů,“ radí Penková.

Pokud se výrazně ochlazuje, vyplatí se využít pařeniště nebo fóliovník. Menší množství zeleniny můžete zkusit pěstovat také v truhlíku na chráněném balkoně. Pozdní výsev ale nemusí mít ve všech oblastech stejný výsledek.

Šrucha zimní roste i v truhlíku

Šrucha zimní (Claytonia perfoliata), označovaná také jako batolka prorostlá, patří mezi zajímavé rostliny pro chladnější část roku. Její jemné zelené listy chutí připomínají polníček a hodí se především do čerstvých salátů.

„Šrucha zimní má jemné listy, které chutí připomínají polníček. Nejraději je používám čerstvé do salátů,“ popisuje Penková.

Podle Penkové klíčí šrucha nejlépe při nižších teplotách, přibližně mezi 8 a 12 °C. Vysévat ji lze na záhon, do pařeniště i do truhlíku. Semena se ukládají mělce do připravené půdy a řádky mohou být vzdálené přibližně deset až patnáct centimetrů.

Šrucha nepotřebuje přehnané hnojení. Před výsevem zpravidla stačí půdu obohatit trochou kompostu. Důležitější je přiměřená zálivka. Rostlina má mělké kořeny, takže špatně snáší dlouhodobé sucho, ale ani přemokřená půda jí nesvědčí.

První listy se za příznivých podmínek sklízejí přibližně šest až osm týdnů po výsevu. „Šruchu nevytrhávejte celou. Ořízněte jen listy kousek nad zemí a rostlina za pár týdnů znovu obroste. Nejlepší je syrová v salátu, její chuť je jemná a trochu připomíná polníček,“ doporučuje zahradnice.

Nepleťte si ji se šruchou zelnou

Podobný název může zahrádkáře zmást. Šrucha zelná (Portulaca oleracea) je jiný druh, který se objevuje například na teplých a suchých místech zahrady nebo mezi dlaždicemi. Má dužnaté stonky a masité listy a daří se jí především v teplejší části roku.

Na podzimní výsev šruchy zimní proto nelze automaticky přenášet pěstitelská doporučení pro šruchu zelnou. Při sběru planě rostoucích rostlin je navíc důležité správné určení druhu, protože podobně vypadající rostliny nemusí být jedlé.

Barborka obecná chutná pikantně

Barborka obecná (Barbarea vulgaris), někdy označovaná jako zimní řeřicha, zaujme výraznější chutí mladých listů. Hodí se do salátů, na chleba i do teplých jídel. Pokud je pro vás syrová příliš nahořklá, můžete ji přidat do polévky a krátce povařit.

Rostlina patří mezi brukvovité a vytváří přízemní růžici listů. Podzimní výsev se může vydařit, záleží ale na počasí a podmínkách pěstování. „Semena vysévejte mělce, záhon udržujte bez plevele a půdu přiměřeně vlhkou. Barborku můžete pěstovat i v truhlíku, takže se hodí také pro ty, kteří mají k dispozici jen balkon,“ radí Penková.

Podle zkušeností zahradnice přichází sklizeň přibližně dvanáct týdnů po výsevu. Pokud barborku zasejete v polovině října, může za příznivých podmínek připadnout sklizeň zhruba na začátek ledna. V chladném počasí se však růst zpomaluje a výsledek nelze zaručit.

Barborka může na vhodném stanovišti pokračovat v růstu i během chladnějších měsíců. Pokud ji ale necháte vykvést a vytvořit semena, může se v zahradě snadno rozšířit. Chcete-li mít její výskyt pod kontrolou, sledujte tvorbu květenství a zralých semen.

Asijské saláty sklidíte přibližně za dva měsíce

Mizuna, komatsuna, listová hořčice a pak choi patří mezi asijské listové zeleniny, které mohou zpestřit podzimní jídelníček. Liší se tvarem listů i chutí. Některé jsou jemné, jiné mají výraznější, lehce štiplavý nádech. Podle Penkové se některé z těchto druhů hodí pro podzimní pěstování. Při pozdním výsevu je ale důležité počítat s tím, že růst závisí na teplotě, světle a konkrétní odrůdě.

Za příznivých podmínek se první listy některých asijských salátů sklízejí přibližně osm až devět týdnů po výsevu. Pokud je zasejete v polovině října, může sklizeň vycházet zhruba na polovinu prosince. V chladném počasí se však může výrazně opozdit. „Asijské saláty jsou ze všech těchto možností nejrychlejší. První listy můžete mít na talíři zhruba za dva měsíce. Přes zimu jim ale dopřejte fólii nebo pařeniště, protože silnější mráz je může poškodit,” upozorňuje Penková.

Při výsevu do řádků dodržujte rozestupy doporučené na obalu osiva. Některé druhy lze sklízet postupně jako mladé listy, jiné potřebují více prostoru, aby vytvořily větší rostliny. Pokud vám z jarního výsevu zůstal načatý sáček semen, nemusíte ho automaticky vyhazovat. Nejprve zkontrolujte dobu použitelnosti a podmínky skladování. Klíčivost se s časem může snižovat, takže u staršího osiva je rozumné počítat s méně rovnoměrným vzcházením.

Kde podzimní výsev může selhat

Jednou z nejčastějších komplikací je příliš pozdní výsev. Semena sice mohou vyklíčit, ale rostlinky už nemusejí mít dost času zesílit před příchodem silnějších mrazů. Problémem bývá také příliš hluboké uložení semen nebo nevhodná zálivka.

„Nejčastější chybou je, že lidé sejí pozdě nebo semena dávají příliš hluboko. Drobná semena stačí zahrnout jen slabou vrstvou zeminy. A podzimní záhon nepřelévejte, protože v mokré a studené půdě mohou mladé rostliny zahnívat,“ upozorňuje Penková. Přesnou hloubku výsevu je vhodné přizpůsobit konkrétnímu druhu a pokynům na obalu osiva. „Pozornost věnujte také slimákům a dalším škůdcům. Mladé listy jim mohou chutnat stejně jako jarní zelenina. Pravidelná kontrola záhonu pomůže případné poškození zachytit včas,“ dodává.

Na pěstování stačí balkon

Pro podzimní výsev nepotřebujete velký zeleninový záhon. Šruchu zimní a některé další listové zeleniny lze pěstovat také v truhlíku nebo větším květináči. Důležité jsou odtokové otvory, kvalitní substrát a dostatek světla. Nádobu umístěte na chráněné místo, kde nebude vystavená prudkému větru. V zimě kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku přizpůsobujte počasí. Při výrazném ochlazení může pomoci přemístění nádoby na chráněnější místo.

„Podívejte se do šuplíku, jestli vám nezůstala semena z jara. Některé asijské saláty si udržují klíčivost i několik let, záleží ale na druhu a skladování. A kdo nemá volný záhon, může zkusit truhlík za oknem, ve kterém se šrucha také dobře pěstuje,“ uzavírá Penková.

Říjen tedy nemusí znamenat konec práce na zeleninové zahradě. Pokud máte volný záhon po rajčatech nebo několik prázdných truhlíků, můžete ještě vyzkoušet druhy, které lépe snášejí chladnější počasí. Výsledek bude záviset především na průběhu podzimu, zvoleném osivu a ochraně rostlin před mrazem.