Bytové domy čeká od ledna změna v odečtech spotřeby tepla a teplé vody. SVJ musí prověřit měřidla

Bytové domy s ústředním topením nebo společnou přípravou teplé vody mají poslední týdny roku na to, aby zajistily dálkový odečet měřidel. Od 1. ledna 2027 musí všechna dotčená měřicí místa splňovat nové zákonné požadavky. SVJ a bytová družstva musí navíc za stanovených podmínek informovat o spotřebě každý měsíc.

Oznámení na domovní nástěnce, domlouvání termínu odečtu s technikem a čekání, až někdo otevře byt. V domech, kde se měřidla tepla a teplé vody stále odečítají přímo v bytech, se tento způsob měření mění. Od ledna 2027 mají být splněny zákonné požadavky na dálkový odečet.

Zákon o hospodaření energií v § 7 stanoví, že do 1. ledna 2027 musí být příslušná stávající měřidla vybavena možností dálkového odečtu. Ten musí být možný bez vstupu do bytů. Nestačí jen to, že přístroj posílá data o spotřebě rádiově. U starších zařízení instalovaných před 1. lednem 2022 zákon vyžaduje také nastavení dálkového odečtu alespoň jednou za měsíc.

Kdo musí změnu zajistit

Odpovědnost nese vlastník domu. V domech rozdělených na jednotky jde zpravidla o společenství vlastníků jednotek (SVJ), v družstevních domech o bytové družstvo. Povinnost se týká také vlastníků nájemních domů.

Pokud odpovědný subjekt zákonné požadavky nesplní, může mu Státní energetická inspekce uložit pokutu až do výše 200 tisíc korun. Uvádí to Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve svém výkladu k novým povinnostem.

Zákon pamatuje také na obyvatele bytů. Vlastník nebo uživatel bytu musí umožnit instalaci, údržbu a kontrolu měřidel. Za odmítnutí součinnosti může za zákonem stanovených podmínek hrozit pokuta až 200 tisíc korun, upozorňuje MMR. Neumožnění instalace měřidel může mít dopad také na rozúčtování nákladů na vytápění. V takovém případě se uplatní pravidla podle § 6 zákona o službách, včetně zvláštního způsobu výpočtu nákladů.

Existují i výjimky. Zákon o hospodaření energií v § 7 odst. 10 vyjmenovává případy, kdy dům nemusí byty vybavit měřiči tepla nebo indikátory na radiátorech. Jde například o budovy se sálavým podlahovým, stropním nebo stěnovým vytápěním, kde instalaci a používání přístrojů brání technické překážky, nebo o budovy, kde energetická náročnost spadá do klasifikační třídy mimořádně úsporná. U konkrétního domu proto záleží na jeho technickém řešení a na tom, zda splňuje podmínky některé z výjimek.

Studená voda zůstává stranou

Nové požadavky se týkají jen měření tepla a teplé vody. Vodoměry studené vody proto není nutné měnit na dálkově odečitatelné pouze kvůli této povinnosti. Některé domy přesto podle zjištění redakce magazínu Tubydlo.cz mění vodoměry studené i teplé vody současně. Mohou tak sjednotit používanou technologii, zjednodušit správu odečtů a omezit nutnost dalších zásahů v budoucnu.

Kolik stojí dálkový odečet

Podle našeho odhadu vyjdou nová dálkově odečitatelná měřidla na radiátorech a vodoměry pro jeden byt na sedm až osm tisíc korun. Zařízení pro sběr a přenos dat představují dalších šest až deset tisíc korun na dům. U větších nebo technicky složitějších bytových domů mohou být náklady vyšší.

Provoz webového rozhraní, přes které mohou vlastníci bytů a nájemníci sledovat svou spotřebu, odhadujeme na 90 až 160 korun ročně za byt. Dům s 12 byty tak podle propočtu redakce může za instalaci a zprovoznění systému zaplatit přibližně 100 tisíc korun. Skutečná cena se bude lišit podle počtu a typu měřidel, technického řešení domu a nabídky konkrétního dodavatele.

Náklady na zajištění měsíčních dat o spotřebě podle § 8a zákona o službách nelze připočítat k běžným nákladům na dodávku tepla a vody ve vyúčtování služeb. Jejich financování závisí na právním postavení domu a způsobu správy. U družstevních domů se mohou promítnout do nákladů hrazených členy, u SVJ do výdajů na správu domu.

Přehled o spotřebě každý měsíc

Povinnost informovat o spotřebě tepla a teplé vody každý měsíc není úplnou novinkou roku 2027. Uplatňuje se již nyní v domech, které splňují zákonné podmínky. Od ledna 2027 se však požadavek na dálkový odečet rozšíří na všechna dotčená měřicí místa.

Podle § 8a zákona o službách musí poskytovatel služeb, tedy například SVJ, bytové družstvo nebo vlastník nájemního domu, zpřístupnit příjemcům služeb informace o zjištěné spotřebě za příslušné období. Základním pravidlem je poskytování údajů za každý kalendářní měsíc, nejpozději do konce následujícího měsíce. Spotřebu za leden tak mají obyvatelé obdržet nejpozději do konce února.

Zákon upravuje také způsob poskytování informací a připouští stanovené možnosti jejich vykazování. SVJ nebo družstvo proto musí při nastavování systému vycházet z konkrétních pravidel zákona, nikoli pouze z vlastního rozhodnutí.

V přehledu se uvádí naměřená spotřeba, nikoli částka v korunách. U vytápění se údaje upravují podle pravidel používaných při rozúčtování, která zohledňují například polohu bytu v domě. Konečné náklady se podle MMR vyčíslují až v ročním vyúčtování.

V létě, kdy se netopí, se data o spotřebě tepla podle § 8a odst. 3 poskytovat nemusí. U teplé vody však povinnost trvá po celý rok. Nelze ji tedy plošně zrušit jen proto, že se majitelé na takovém postupu usnesou.

Portál, datová schránka i papír

Informace o spotřebě lze předávat několika způsoby. V praxi se nabízí webový portál nebo mobilní aplikace, které umožní přístup k datům o spotřebě. MMR popisuje také další možnosti doručování, včetně datových schránek. U běžného e-mailu záleží na splnění zákonných podmínek, včetně případné dohody mezi poskytovatelem a příjemcem služeb. SVJ nebo družstvo by proto mělo mít jasně nastaveno, jakým způsobem budou údaje předávány a jak doloží splnění své povinnosti.

Kdo požaduje informace v listinné podobě, může o ně podle § 8a odst. 5 zákona o službách písemně požádat. S tím mohou být spojeny náklady na tisk a doručení.

Pozornost je třeba věnovat i ochraně osobních údajů. Informace o spotřebě mohou v některých případech vypovídat o způsobu užívání bytu. MMR ve výkladu uvádí, že Úřad pro ochranu osobních údajů považuje údaje o spotřebě tepla, a zejména teplé vody, za citlivé. Přístup k nim by proto měl být nastaven tak, aby každý příjemce viděl jen své údaje, nikoli automaticky spotřebu všech sousedů. Zveřejňování podrobných údajů o jednotlivých bytech na společné nástěnce proto není vhodným řešením.

Pokud poskytovatel služeb nesplní povinnost zpřístupnit informace v souladu se zákonem, může mu podle výkladu MMR vzniknout povinnost zaplatit pokutu z prodlení. Zákon o službách v § 13 stanoví částku 50 korun za každý započatý den prodlení, pokud nejsou splněny podmínky pro jiný postup.

U domu s 12 byty by měsíční prodlení při uplatnění pokuty všemi 12 příjemci služeb mohlo představovat 18 tisíc korun. Jde o modelový výpočet redakce.

Pro SVJ a bytová družstva tak nejde jen o výměnu několika měřidel. Do konce roku musí ověřit, zda měřidla v domě splňují požadavky na dálkový odečet, a současně mít vyřešený způsob, jak budou poskytovat pravidelná data o spotřebě.