„To říkám otevřeně.“ Schillerová chce zdanit investiční byty

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová

KOMENTÁŘ | Koalice ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slíbila, že daně zvyšovat nebude. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli připustila vyšší daň z investičních bytů. Její výši ani to, koho přesně se dotkne, zatím neuvedla. Pokud ji ale pronajímatelé promítnou do nájmů, novou daň nepocítí jen majitelé bytů.

„Myslím si, že se zvýšení některých daní nevyhneme, to říkám otevřeně,“ prohlásila v neděli v Nedělní debatě České televize ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Otevřenost se cení, jen přišla trochu pozdě. Vládní koalice si totiž do programového prohlášení napsala, že daně zvyšovat nebude, stávající bude řádně vybírat a ušetří na vlastním provozu.

Na seznamu, který ministryně divákům předložila, jsou spotřební daně, sektorová daň pro rafinerie, kratom, nikotinové sáčky a výrobky s HHC. A investiční byty.

U nich Schillerová popsala mechanismus, kterému by nejlíp slušelo označení daňová mlhovina. Podle ní by se nejprve stanovil určitý průměr a hranice odvozená od částky, kterou majitel zaplatí na dani z nemovitých věcí. Nad touto hranicí by pak sazba rostla. „Pracuji s několika scénáři a nebudu teď házet s čísly,“ dodala.

Jak přesně by se průměr počítal, od kolika bytů by vyšší sazba platila, jak vysoká by byla a od kdy by se platila? To se v neděli nedozvěděl nikdo.

Vyšší daň z investičních bytů rozpočet sama o sobě nezachrání a bydlení nezlevní. Část jejího nákladu se navíc může přenést na nájemníky. Politický efekt tak může být mnohem větší než samotný přínos pro státní kasu.

Začněme penězi. Kombinací vyšších příjmů a nižších výdajů chce ministryně najít kolem dvaceti miliard korun, zhruba polovinu na daních. Schodek na příští rok má přitom podle vládního návrhu činit 386 miliard. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ministryni v téže debatě spočítal, že když stát potřebuje konsolidovat sto padesát miliard a deset z nich vybere na daních, zbude mu sto čtyřicet miliard, které stejně musí ušetřit. Byty jsou v celém balíku jen drobné.

A mohou být ještě drobnější. Výnos daně z nemovitých věcí dnes celý patří obcím. Kdyby vláda pouze zvýšila daň prostřednictvím vyššího koeficientu, výnos by dál směřoval obcím. Státní rozpočet by z takového zvýšení přímo nic nezískal. Podle shrnutí nedělní debaty proto ministryně počítá s tím, že peníze z nové daně půjdou do státního rozpočtu. Vláda by si tak ukrojila z daně, kterou dosud vybírají radnice.

Majitelé bytů ale mohou vyšší náklad přenést na nájemníky. K tomu člověk nepotřebuje titul z ekonomie. Kde je nabídka nájemních bytů omezená, může pronajímatel vyšší náklad promítnout do nájmu. Může se tak objevit při nejbližším zvýšení nájemného.

Zaplatit ho tak může mladá rodina, která na hypotéku nedosáhne, nebo zdravotní sestra, která potřebuje bydlet blízko nemocnice.

Vládní rétorika přitom za tři týdny ujela kus cesty. Premiér Andrej Babiš (ANO) začátkem září ve svém nedělním videu a v pořadu Partie mluvil o lidech, kteří mají pět, deset nebo sto bytů. Schillerová tehdy uklidňovala, že míří na investory, kteří mají desítky bytů.

V neděli už padla hranice odvozená od průměru, který nikdo nezná. Od magnátů se stovkami bytů jsme se dostali k „nějakému průměru“. Kde se ta cesta zastaví, netuší ani lidé, kteří mají kromě vlastního bytu jeden byt po babičce.

Pojem investiční byt přitom zákon nezná. ČNB ho používá ve svých doporučeních pro hypoteční trh a za investiční hypotéky považuje mimo jiné úvěry na třetí a další obytnou nemovitost jednoho žadatele. Pro chystanou daň ale zatím žádná definice investičního bytu představena nebyla. A pak je tu ještě jeden politický paradox. Podle odhadu analytiků z české divize KPMG drží Češi investiční byty za zhruba 3,5 bilionu korun. Nejde přitom jen o fondy a velké developery. Nemovitosti jako formu dlouhodobého uložení peněz využívají také jednotliví vlastníci.

Pokud by se vyšší zdanění dotklo i této skupiny, může mít návrh širší dopad, než naznačuje označení „daň pro investory“. Poslanec Vladimír Pikora z koaličních Motoristů už v září řekl, že je proti.

Zastánci vyššího zdanění mají v jednom pravdu. Česko vybírá na majetkových daních ve srovnání s řadou vyspělých zemí velmi málo. Podle údajů citovaných Forbesem tvoří majetkové daně zhruba 0,5 procenta českých daňových příjmů, zatímco průměr OECD přesahuje pět procent. Otázkou ale není jen to, zda daně z nemovitostí zvyšovat, ale také jak je nastavit. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská podle Forbesu mluví o potřebě chytřejšího řešení, které by lépe zohlednilo hodnotu a využití nemovitosti.

Taková debata smysl dává. Jenže to už je zadání pro promyšlenou bytovou reformu, která by mohla například více zatížit dlouhodobě prázdné byty a současně méně dopadat na běžné pronajímatele.

Hranice, o které se v nedělní debatě mluvilo, je ale zatím příliš neurčitá na to, aby z ní bylo možné posoudit skutečný dopad návrhu. S promyšlenou reformou zdanění nemovitostí proto zatím nemá mnoho společného.

Daň z nemovitých věcí má ještě jeden problém, který v debatě o vyšším zdanění investičních bytů trochu zapadá. Majitel ji platí z majetku, který si pořídil z příjmů, jež už byly zdaněny. Pokud navíc byt pronajímá, zdaňuje také příjem z nájmu. Stát tak u jednoho bytu může vybírat peníze hned několika způsoby. Nejde jen o detail, který by měl v debatě o dalším zvyšování daně zůstat stranou.

Je proto namístě ptát se nejen na to, koho chce vláda vyšší daní zatížit, ale také proč má být právě vlastnictví nemovitosti dál více zdaňováno. Daň z nemovitých věcí se totiž netýká jen velkých investorů. Platí ji vlastníci bytů, domů a dalších nemovitostí.

Pokud chce stát skutečně zlepšit dostupnost bydlení, nemusí být vyšší zdanění nemovitostí jedinou cestou. Stejně tak lze vést debatu o tom, zda by současný systém neměl být naopak postupně omezen. Ušetřené peníze by lidé mohli utratit za jiné zboží a služby, z nichž stát rovněž vybírá daně.

Nejde tedy jen o to, kolik stát na nové dani vybere. Podstatnější otázkou je, zda další zdanění vlastnictví nemovitostí skutečně pomůže řešit problém nedostupného bydlení. Pokud má být cílem dostat na trh více bytů, samotné zvýšení daně ještě není důkazem, že se vláda vydala správným směrem.

Hledáte bydlení, nebo naopak nabízíte nemovitost?
Nabídku bytů, domů a dalších nemovitostí najdete na Tubydlo.cz.

Sdílejte