Odřená komoda po babičce, nudná lakovaná skříň nebo vyřazená židle často končí na sběrném dvoře. Přitom právě starší nábytek bývá z poctivého materiálu, který novým kusům chybí. S trochou práce a základním nářadím z něj uděláte originál, který nikde nekoupíte.
Proč se upcyklace vyplatí
Renovace starého nábytku má hned tři výhody. Ušetříte peníze, protože kvalitní kus pořídíte za cenu barvy a pár doplňků. Získáte originál, který se neopakuje v každé druhé domácnosti. A šetříte přírodu, protože nábytek nekončí na skládce a nekupujete nový. Navíc starší kusy bývají z masivu nebo dýhy, tedy z materiálu, který renovaci hravě snese.
Začít se dá i bez dílny. Většina projektů vyžaduje jen kout, kus fólie na zem a základní nářadí.
Co se k renovaci hodí
Nejvděčnější jsou dřevěné kusy: komody, skříně, stoly, židle a police. Masiv a dýha se dají brousit, mořit i lakovat. Opatrnost vyžadují laminové desky, u kterých broušení nemá smysl, ty se spíš přelepují fólií nebo přetírají speciální barvou s dobrou přilnavostí.
Než se pustíte do práce, kus zhodnoťte. Vratká konstrukce se nejdřív musí zpevnit, uvolněné spoje slepit. Renovovat rozviklaný nábytek bez opravy nemá smysl.
Základní postup krok za krokem
- Nábytek rozeberte na díly, které lze sundat, tedy dvířka, šuplíky a kování.
- Povrch očistěte a odmastěte, aby barva držela.
- Zdrsněte nebo obruste starý lak, u hladkých povrchů stačí zdrsnit, u poškozených obrousit až na dřevo.
- Naneste základní nátěr, tedy penetraci, která zajistí přilnavost.
- Přetřete barvou nebo napusťte mořidlem a olejem, obvykle ve dvou tenkých vrstvách.
- Nechte důkladně zaschnout a vraťte kování, ideálně nové úchytky, které vzhled promění nejrychleji.
Práci dělejte ve větraném prostoru a s ochranou dýchacích cest, výpary z barev a mořidel nejsou neškodné.
Nápady, jak kus proměnit
Nejrychlejší proměnu udělá barva a nové úchytky. Odvážnější kombinují materiály, třeba dřevěný korpus s barevnými dvířky nebo desku stolu z jiného dřeva. Oblíbené jsou i tapetované vnitřky šuplíků, nalepené lišty nebo záměna nožiček. U starých kusů se vyplatí zachovat detaily, které novým chybí, tedy původní kování, řezby nebo patinu.
Nejčastější chybou je vynechání přípravy povrchu. Barva nanesená na mastný nebo hladký lak brzy oprýská. Druhou pastí je silná vrstva nátěru najednou, ta se sráží a dělá mapy, lepší jsou dvě tenké. A do třetice, netrpělivost, kdy se kus používá dřív, než nátěr vytvrdne, a hned se poškodí.
Za cenu plechovky barvy a jednoho víkendu proměníte odepsaný kus v nábytek, který se stane ozdobou bytu. Ušetříte peníze, snížíte odpad a získáte věc s příběhem, jakou v obchodě nenajdete. A jednou naučené postupy použijete na další kusy znovu a znovu.