Drahý plyn může zdražit hypotéky. Nejvíce to pocítí domácnosti s končící fixací

KOMENTÁŘ | Cena zemního plynu na evropské burze překročila 100 eur za MWh, poprvé od prosince 2022. Pokud se vysoké ceny udrží, domácnosti zaplatí více nejen za vytápění. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se mohou promítnout také do sazeb hypoték. Největší dopad čeká ty, kterým končí fixace. Podle propočtu redakce Tubydlo.cz jim měsíční splátka může vzrůst o několik tisíc korun.

„To, že dnes cena plynu v EU přeskočila cenovku 100 eur za megawatthodinu, poprvé od roku 2022, je pro vládu zásadně špatnou zprávou hned ze tří důvodů,“ uvedl na síti X ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj „zdraží energie a zesílí obecné inflační tlaky v české ekonomice. Vládě se prodraží půjčování a chod státu na dluh a zatřetí, zdražující plyn nese informaci, že dále zdraží také hypotéky“.

Domácnosti, kterým brzy končí fixace hypotéky, pocítí drahý plyn pomyslně dvakrát. Na účtech za vytápění a případně i ve vyšších splátkách hypotéky.

Drahý plyn se promítne do hypoték

Růst cen plynu se může do hypotečních sazeb promítnout nepřímo, a to prostřednictvím inflace a reakce ČNB. Pokud vysoké ceny energií přetrvají, zvýší náklady firem, promítnou se do cen zboží a služeb a posílí inflační očekávání. ČNB by pak mohla reagovat přísnější měnovou politikou, což by se odrazilo i v růstu dlouhodobých tržních úroků a sazeb úrokových swapů, z nichž banky vycházejí při financování hypoték. „Vzestup sazeb swapů tedy už celkem těsně souvisí s předpokládaným dalším zdražením hypoték, v nadcházející době průměrně až nad 6 %,“ napsal Kovanda.

Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler v rozhovoru pro agenturu Reuters, který centrální banka zveřejnila 27. října na svém webu, připustil, že se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb na jednání 5. listopadu. Důvodem je podle něj odolná domácí poptávka a déletrvající zvýšené ceny energií. „Čelíme tradičnímu stagflačnímu šoku,“ uvedl Seidler. Případné zvýšení sazeb však podle něj nemá znamenat začátek nového cyklu měnového zpřísňování.

Hypoteční sazby přitom rostou už několik měsíců. Zatímco v březnu činila průměrná nabídková sazba podle Swiss Life Hypoindexu 4,89 %, v říjnu už dosáhla 5,79 %. Za sedm měsíců tak vzrostla o 0,9 procentního bodu. Na zdražování se nepodílejí pouze ceny energií. Finanční trhy totiž očekávaný růst úrokových sazeb promítají do cen peněz s předstihem. „Pokud tedy ČNB příští týden sazbu skutečně zvýší, alespoň část tohoto rozhodnutí už je v cenách hypoték zahrnuta,“ napsal Kovanda.

O kolik vzroste splátka po konci fixace

Dopad vyšších sazeb vystihuje modelový příklad domácnosti, která si v říjnu 2021 sjednala hypotéku na 3,19 milionu korun s úrokem 2,54 % a splatností 30 let. Měsíční splátka tehdy činila přibližně 12 660 korun. Po pěti letech jí zbývá splatit zhruba 2,81 milionu korun a končí jí fixace. Při říjnové průměrné sazbě 5,79 % a zbývající době splatnosti 25 let by nově platila asi 17 740 korun měsíčně. Rozpočet domácnosti by tak zatížilo dalších 5 080 korun měsíčně, tedy téměř 61 tisíc korun ročně. Samotná splátka by vzrostla přibližně o 40 %.

Jde o modelový propočet redakce Tubydlo.cz, nikoli o konkrétní nabídku banky. Výsledná sazba se bude odvíjet od délky nové fixace, podmínek úvěru, bonity klientů i výběru banky. I tak je zřejmé, že pro domácnost s podobnou hypotékou může změna fixace znamenat zásah do rodinného rozpočtu.

Dražší plyn zatíží domácnosti o tisíce

Na českém vnitrodenním trhu se plyn ve čtvrtek 29. října obchodoval v průměru za 102,57 eura za MWh, vyplývá z výsledků operátora trhu OTE. Při kurzu 25 korun za euro je to zhruba 2 560 korun za MWh, a to jen za samotnou komoditu bez distribuce a DPH. Na burze TTF stál plyn s dodávkou na letošní prosinec ještě na konci loňského roku 28 eur, v červnu 43 eur a 28. října už 98 eur za MWh. Za deset měsíců tak podražil zhruba třiapůlkrát.

Pro domácnosti, které nyní vybírají novou fixaci, je však důležitější vývoj cen pro příští rok. Plyn s dodávkou na celý rok 2027 se 28. října obchodoval za 78 eur za MWh.

V krajním scénáři, který Kovanda vypočítal, by velkoobchodní cena plynu dlouhodobě vzrostla ze 40 na 100 eur za MWh. Rodinný dům s roční spotřebou 20 MWh by pak při kurzu 25 korun za euro zaplatil včetně DPH přibližně o 36 tisíc korun ročně více. Skutečná částka bude záviset na smlouvě s dodavatelem a na tom, jak rychle se vyšší velkoobchodní ceny promítnou do ceníků. V tomto krajním scénáři by roční výdaje stejné domácnosti na hypotéku a plyn vzrostly téměř o 100 tisíc korun. Takový vývoj Kovanda sám neočekává. I část tohoto navýšení však může být pro běžný rodinný rozpočet citelnou zátěží.

Růst mezd vyšší splátky nedorovná

Proti tomu se dá namítnout, že mzdy rostou a inflace nemusí zůstat vysoko dlouho. Seidler čeká růst nominálních mezd přes 6 % a inflace má podle něj v prvním čtvrtletí 2027 dočasně vyvrcholit kolem 3,5 %. Očekávání trhů, že ČNB zvýší sazby během roku čtyřikrát, považuje za přehnaná.

Průměrný růst mezd ale vyšší splátky hypoték nedorovná. Aby šestiprocentní zvýšení čistých příjmů pokrylo měsíční nárůst splátky o 5 080 korun, musela by domácnost pobírat zhruba 84 700 korun čistého měsíčně a celý přírůstek poslat bance. Domácnostem s nižšími příjmy tak nezbývá než hledat úspory v dalších výdajích. Náklady na energie, potraviny ani dopravu odkládat nemohou. Mladé domácnosti, které si teprve chtějí pořídit vlastní bydlení, navíc narážejí na vysoké ceny nemovitostí.

S bankou jednejte s předstihem

Kdo má konec fixace hypotéky na dohled, neměl by s jednáním s bankou otálet. První nabídku nemusí přijmout. Vyplatí se oslovit i další banky a porovnat jejich úrokové sazby. Vedle úrokové sazby je důležité sledovat také poplatky a celkové náklady úvěru. U energií Kovanda doporučuje zvážit dvouletou fixaci ceny, zejména u smluv bez pevně sjednané ceny.

Cena plynu kolem 100 eur za MWh nemusí vydržet dlouho a hypoteční sazby nemusejí překročit 6 %. Domácnostem, kterým právě končí fixace, to ale příliš nepomůže. O výši jejich nové splátky rozhodují dnešní sazby, nikoli ty, které mohou platit za rok.